Jarní ničivé záplavy v Šumvaldu a Břevenci na Olomoucku, které si vyžádaly i lidské životy, mají svého viníka. Sešla se shoda několika vlivů, okolností a nešťastně provedených úprav terénu.
Extrémní množství srážek, specifický ráz vsí limitující protipovodňová opatření, ale také zhutnění půdy v lesích a na loukách. Hlavním problém byl potok Dražůvka, který spravují Lesy ČR.
„Nad obcí Šumvald je nádrž, která zachytí splaveniny o objemu zhruba 500 metrů krychlových. V Břevenci pak bylo koryto upraveno tak, aby pojalo padesátiletou vodu,“ uvedl mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Extrémní záplavy a velké škody
Přímo nad obcí Lesy ČR postavily dvě přehrážky pro zachycení štěrkových splavenin, díky nimž se do obcí nedostalo přibližně dva a půl tisíce metrů krychlových materiálu, a také balvanité skluzy v navazujícím lese, které pomáhají stabilizaci dna a brání erozi,“ uvedla mluvčí.
Červnové bleskové záplavy a povodně patřily k extrémním a rozsah škod souvisí mimo jiné i se vznikem mnoha bariér ze splaveného materiálu v korytě.
„Šlo o naprosto ojedinělou situaci, na kterou se prakticky nebylo možné plně připravit,“ řekl také Šumvaldu Josef Šenk.
Za ničivou velkou vodu tam v podstatě nemůže nikdo konkrétní, ale kumulace situací, náhod a úprav, které v danou chvíli nebylo možno ovlivnit.
Ve vyplavených obcích by dnes téměř nikdo nepoznal, co se tu před necelými dvěma měsíci dělo. Lidé samozřejmě opravují domy, pozemky. Doufají taky, že se něco podobného už nebude nikdy opakovat. I když, nikdy nelze říct nikdy…
