Ne nezbláznil jsem se, musím pochválit koronavirus přes všechna jeho negativa od zdravotních po ekonomické. To pomine, jako pominuly následky neblahých povodní v roce 1997 a 2002, u nás v rodině dokonce říkáme, zaplať Bůh za povodně. Díky povodním, které na Moravě sebraly babiččin dům, jsme přestěhovali babičku mnohem blíže k Praze, takže už nejezdíme 270 kilometrů a můžeme o ní lépe pečovat. Kromě našeho osobního prospěchu získala i Praha, jen si vzpomeňte na ten tankodrom, co byl na Sokolovské, v Pernerově a vůbec v ulicích Karlína. Pozitiv by se dalo najít víc.
A s virem je to podobně, katastrofa odezní, ale díky tomu mají k sobě lidé blíž, i když by teď měli mít nejlépe dvoumetrovou distanční tyč, aby se nedotkli. Ta sounáležitost snad zůstane alespoň na chvíli. A doma k sobě mají lidé také blíž, protože jim vlastně ani nic jiného nezbývá. Tak spolu komunikují. Co taky pořád dělat, když v TV jsou pořád jen vraždy na pitevně, v Horní Falci, Dolní Lhotě a obchodníci s vínem nabízejí dovoz zdarma… „Uděláme si hezkej večer, vínečko, svíčky…“ Tak si myslím, že po téhle virové ráně za pár měsíců vypukne i baby boom. Třeba nemám pravdu, třeba baby boom nebude, třeba má pravdu moje kamarádka a kolegyně z branže, která mi napsala, že může být taky víc rozvodů. Ale i to je pozitivní. Než žít s někým v partnerském pekle (to se zhoršilo tím, že lidé ven nemohou), tak je přeci lepší peklo opustit. Většina rozvedených to zkusí znovu a to může být také pozitivní, protože děti jsou děti… Přeji všem, ať se daří.
.
