Nejenom Šumavu, Krkonoše nebo Vysočinu trápí lýkožrout smrkový. Ale kůrovcová kalamita se nevyhýbá ani pražským lesům. Situace je však všude stejná – buďto se někdo rychle probudí a začne ji řešit, nebo to dopadne holinami, jako v jiných postižených regionech.
Pražské lesy sice nemají takové zastoupení smrků, jako právě Národní park Šumava nebo Dačicko, Vysočina, Krkonoše, nicméně i tady hrozí kůrovcová kalamita.
„V našich lesích se dlouhodobě potýkáme se zvýšenými, někdy až tropickými teplotami v letním období, které doprovází sucho a napomáhá tak k oslabení kondice a usychání stromů. A pak samozřejmě kůrovec,“ uvedla mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petra Fišerová.
Smrky a modříny jsou vlivem několikaletých zvýšených teplot s absencí srážek a poklesem spodní vody vystaveny dlouhodobému stresu, jsou oslabené a daleko častěji podléhají napadení kůrovcem.
Sucho a kůrovec spolu souvisí
„S tím souvisí usychání stromů v přímé souvislosti s poklesem hladiny spodní vody. To je asi největší problém u borovic, ale také u listnatých stromů, jako jsou duby, buky i další. Ty svým kořenovým systémem nedosáhnou na vodu a hynou,“ upozornili odborníci.
Kůrovcem a suchem nejvíce postižené lokality na území Prahy jsou nyní v Kunratickém lese, Modřanské rokli a v Divoké Šárce, ale v nějaké míře se poškození vyskytuje ve všech pražských lesích.
„Upozorňujeme, že v tomto období probíhají akutní zásahy proti kůrovci a v pražských lesích se pohybuje vedle lesních dělníků i větší množství techniky. Týká se to zejména nejvíce postiženého Kunratického lesa, Modřanské rokle a Divoké Šárky. Prosíme tedy návštěvníky lesa, aby respektovali danou situaci a dbali zvýšené opatrnosti,“ uvedla Petra Fišerová s varováním.
Praha se tak snaží kůrovce eliminovat, některé regiony a i soukromí vlastníci ne. Čekají a mají stále pocit, že si to příroda vyřeší sama. Například v sousedním Rakousku nebo Německu platí 6týdenní lhůty pro likvidaci napadeného dřeva, tedy stromů. Jedině tak lze eliminovat kalamitu.
„Ale i to dřevo, když se vytěží, se musí odvézt. A ne jako u nás, že se sice stromy pokácí, ale pak to tam dva tři měsíce leží. To je zrůdnost,“ uvedl jeden z lesních odborníků.
