Břehy řeky se měnily na přelomu 19. a 20. století a od té doby se tam, kromě výstavby několika mostů, v podstatě nic významného neodehrálo. Po roce 1990 se ale změnilo mnohé, zvlášť na dolním toku zmizela přístavní mola i zařízení přístavů. Opuštěná místa se mají proměnit, protože developeři i město o ně mají zájem.
Praha se bude i nadále měnit a na konci září se může veřejnost seznámit s 25 pražskými prioritami v Centru architektury a městského plánování (CAMP) na výstavě Praha zítra? Pražské priority.
Co by tedy na dolním toku Vltavy mohlo vzniknout? Za odhadem 20-30 let se tu objeví nové sídelní celky, most, lávka, koncertní sál, ale také rozsáhlý přírodní park. Podívejme se, co by se mohlo změnit.
Okolí stanice metra Vltavská
Rudolfinum je sice skvělým koncertním sálem ale má dvě podstatné vady. Je na dnešní pomšra malý a už ani nevyhovuje jako sídlo filharmonie. A jeho akustika, jak upzornil náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP09) je dobrá pro hudbu starší, ale pro moderní autory 20. a 21. století není úplně vyhovující.
Petr Hlaváček Vltavskou filharmonii, jak se chystaný projekt pracovně jmenuje, prohlásil za jednu z nejdůležitějších akcí města. S úpravami celého okolí včetně návaznosti na metro a vlak i automobilovou dopravu by tato investice měla stát nejméně sedm miliard korun. Zaručeně to bude ví. Studii využitelnosti má zpracovat Konsorcium vedené světově proslulým ateliérem Henning Larsen: „Prestiž a zkušenosti konsorcia vedeného Henning Larsen s jsou pro nás zárukou zpracování kvalitní analýzy, která nám pomůže v dalším rozhodování. Praha moderní koncertní sál potřebuje a zaslouží si ho. Tento dluh celých generací bychom se měli pokusit splatit. Chceme být ale obezřetní, proto si nejprve necháváme zpracovat detailní analýzu, jestli budeme pokračovat dalšími etapami, nebo ne.“
Změní se i Štvanice
Vše je zatím ve stádiu studie, kterou rozpracovávají od roku 2018 arcitekti z ateliéru RKAW – Radek Kolařík, Lada Kolaříková. Zde by měosto mělo investovat od 200 do 500 milionů kroun.
Ostrov Štvanice má dlouhou tradici volnočasového využití už od 17. století, kdy se zde pořádaly hony na zvěř. Na začátku dvacátého století zde začal fungovat první český tenisový klub, na ostrově stál donedávna také zimní sportovní stadion (pro nevyhovující technický stav byl i přes protesty památkářů zbořen v roce 2012). Bývala tu i porodnice a plovárna. Na rekreační a sportovní tradici má navázat revitalizace ostrova podle návrhu architektonického studia RKAW, který byl vybrán v architektonické soutěži už v roce 2013. Hlavní město téma revitalizace ostrova nedávno znovu otevřelo a dohodlo se s architekty na zpracování návazné koncepční studie.
Paralelně s dopracováním podrobnější dokumentace se dokončuje rekonstrukce Negrelliho viaduktu (jednoho ze dvou mostů, které ostrov přetínají) a plánuje se stavba lávky pro pěší a cyklisty z Holešovic do Karlína, která bude mít na ostrově svoji „odbočku“. V současnosti čeká projekt na podpis smlouvy mezi hlavním městem a architektonickým studiem.
Lávka HolKa spojí Karlín a Holešovice
V tuto chvíli se projednávání stavební dokumentace a to od roku 2018, dokončení se očekává v roce 2022. Podoba lávky je už známá, architekty Marek Blank a Petr Tej vyhráli mezinárodní soutěž vyhlášenou městem. Lávka by měla stát 200 milionů korun. Po její dostavbě zmizí i přívoz, který oba břehy spojuje. Lávka pro pěší a cyklisty by měla zabezpečit přímé a bezbariérové propojení mezi Karlínem a Holešovicemi a přístup na ostrov Štvanice. Nová lávka také propojí ostrov s připravovaným Rohanským parkem, který vznikne v těsném sousedství Štvanice na pravém břehu Vltavy při Rohanském nábřeží. Rekreační území a potenciál ostrova se tím de facto zdvojnásobí.
V současné chvíli se projednává dokumentace územního rozhodnutí a stavebního povolení na městských částech. Výstavba lávky by měla započít již příští rok.
Pražská tržnice v Holešovicích, jen pomalu
Teprve nyní vzniká studie 2020, na které spolupracují CMC architects, a.s.; JONES LANG LASALLE, s.r.o.; 4ct s.r.o.; IPR Praha. Pražané se dočkají výsledků někdy v roce 2035 a město proměna dřívejších jatek bude stát 2 až 3 miliardy korun. Náplň areálu bude po revitalizaci založena na vhodném mixu maloobchodu, služeb, kultury, gastronomie a volnočasových aktivit. Teprve loni tržnici město opět získalo kontrolu nad svým majetkem a to po vleklém soudním sporu. Již nyní před začátkem prvních stavebních prací hostí areál tržnice pop-up kulturní program pro všechny generace doplněný novým gastronomickým provozem. I nadále se tu počítá například s oblíbeným trhem se zeleninou a ovocem, výpověď naopak od města dostal nevěstinec Showpark.
Rekonstrukce tržnice bude probíhat postupně. Již teď se otevřela první opravená část (objekt H40). Dalším objektem, který má projít renovací je bývalá masná burza, která má být plně v režii hlavního města. Aktuálně se čeká na stavební povolení, a ještě letos by měla být vyhlášena veřejná zakázka na stavební firmu. Příští rok bude opravena hala 35. Nejnákladnější položkou celkové rekonstrukce bude obnova inženýrských sítí. Kromě samotných objektů vzniknou v areálu nové vstupy, bude vystavěna vyhlídková věž v místě bývalého komína a zasazeny nové stromy.
Největší investicí je (zatím) Rohan City a Rohanský ostrov
Velká oblast Rohanského ostrova se od roku 2012, kdy byly zahájeny studie prostoru dostala už do fáze stavebního řízení, ale výstavba nové sídelní zástvby potrvá až do roku 2030. Soukromí developeři tu proinvestují koem 15 až 18 miliard korun. Rohanský ostrov se nachází na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína, Libně a přes řeku Holešovic. Na 88 hektarovém území bývalého vltavského ostrova a přilehlého předpolí se plánuje, či již probíhá realizace několika velkých veřejných i soukromých investic, které tuto lokalitu transformují do podoby nové pražské čtvrti. Největší soukromou investicí pak je multifunkční projekt Rohan City, který sousedí s několika dalšími menšími developerskými projekty.
V rámci Rohan City vzniknou nové byty pro skoro 4.000 lidí, kanceláře, restaurace, obchody, služby a na základě dohody s MČ Prahy 8 také veřejná základní škola. Cílem investora je vytvořit rostlé město s různorodým architektonickým otiskem, a proto se na podobě budoucí čtvrti bude podobně jako v případě Smíchov City podílet vícero architektonických studií. Lokalita vyniká skvělou dopravní obslužností. V blízkosti území se nacházejí páteřní cyklostezka A2, tramvajová trasa a trasa metra B se stanicemi Křižíkova, Invalidovna a Palmovka. Do budoucna však bude nutné přistoupit k rekonstrukci Libeňského mostu a zřejmě také ke stavbě nového mostu, jehož poloha zatím ještě není pevně zafixována a který nese pracovní název Rohanský, který ale podle Petra Hlaváčka není prioritou.
Zásadní veřejnou investicí je projekt Rohanský park, který bude zabírat největší plochu dotčeného území a v případě povodní poslouží jako důležitá součást protipovodňové ochrany města. V současnosti probíhá příprava zadání krajinářské studie. Koncepci bude zpracovávat tým, který vzejde z mezinárodního výběrového řízení se soutěžním dialogem. První fáze projektu, která nebude vyžadovat stavební povolení, by mohla být hotova již za tři roky.
Město ve městě Bubny-Zátory
Bubny-Zátory – nová čtvrť, který pohltí část drážních pozemků bude nakonec asi tou nějvětší investicí v oblasti, zatím se ale naví, kolik bude zástavba stát. Studii území Holešovice Bubny-Zátory, připravují pro město ateliéry Pelčák a partner architekti, s.r.o.; Thomas Müller Ivan Reimann Architekten. Výstavba by moha skončit v roce 2040. Je to celá řada investorů mimo jiné i Junák hlavní město Praha i Česká republika. Dlouhodobě opuštěné drážní prostory okolo železničního nádraží Praha-Bubny jsou z pražských brownfieldů jedinečné díky svému umístění v těsném sousedství samotného středu města. Dnes je území kvůli rozsáhlému areálu nádraží neprostupné a brání přirozenému propojení dvou živých čtvrtí – Letné a Holešovic. Vedle náročné dopravní situace komplikuje proces také rozdělení území mezi řadu vlastníků. Aby Praha pomohla sjednotit záměry jednotlivých vlastníků s potřebami města, zadala v loňském roce zpracování podrobné územní studie, jejíž autory jsou architektonická studia Pelčák a partner architekti a Thomas Müller Ivan Reimann Architekten.
Nová čtvrť Bubny-Zátory by měla zajistit domov až pro 25 tisíc obyvatel v 11 tisícíh bytech. Hlavní rezidenční částí bude v jižní polovině území s výškovou hladinou přibližně 6 až 8 podlaží. Odhad celkového počtu nově vzniklých pracovních míst je 29 tisíc. Ve středu území vznikne jako zelené „srdce“ nové čtvrti centrální park o rozloze 6 ha, který kromě nabídky sportovních a rekreačních aktivit propojí břeh Vltavy s Výstavištěm a Stromovkou. Dopravně bude nová čtvrť napojena na metro, tramvaje, pěší a cyklistické trasy, a dokonce na železnici, která nejen že z území nezmizí, ale její význam naopak vzroste díky modernizaci trati Praha–Kladno a vzniku nového spojení centra města s ruzyňským letištěm. Z počátku tohoto roku probíhalo zapracování připomínek, které vzešly z veřejného projednání. Přepracovaná studie se bude schvalovat v tomto roce a s vlastní výstavbou se pak počítá od roku 2024.
Trojská lávka za Trojskou lávku
Náhrada za zřícenou lávku se už staví a už letos by měla jít do provozu. Autory jsou Libor Kábrt, Lukáš Vráblík (statik), Gabriela Elichová a Martin Elich. Praha počítá s investicí 155 milionů korun. Trojská lávka je důležitým propojením pěších a rekreačních tras tří městských částí. Po nečekaném zhroucení původní lávky v prosinci roku 2017 vyvstala okamžitě potřeba toto propojení co nejdříve obnovit. Mezitím bylo propojení mezi Trojou a Císařským ostrovem v místě zřícené lávky nahrazeno lodním přívozem, který bude provozován až do doby, než bude zhotovena lávka nová. Přestože je projekt Trojské lávky relativně drobnou stavbou, je konkrétním příkladem úspěšného obnovení bezmotorového spojení v rámci Prahy.
Nový návrh lávky byl umístěn do původní stopy a čtyřmetrovou šíří vyhovuje požadavkům smíšené stezky pro pěší a cyklisty. V případě potřeby bude moci po lávce přejet i sanitka. Oproti dosavadní lávce, která byla tvořena železobetonovou konstrukcí, bude nová lávka složena z ocelových profilů. Nová konstrukce bude snáze kontrolovatelná, všechny její části budou vizuálně přístupné a lehce opravitelné. Zábradlí lávky bude možné při případné povodni sklopit a nechat vodu lépe přetéci.
Dlouhá cesta –Trojská kotlina a Císařský ostrov
Od roku 2015 probíhají přípavy na úpravy, které by měly skončit v roce 2030. Koncepci kotliny, která naváže na Stromovku připravovali architekty a inženíři: Eva Wagnerová; Pelčák a partner architekti, s. r. o., Ing. Šindlar, Ing. Malina, autoři navazujících studií. Zatím není jasné, kolik úpravy budou Prahu stát.
Praha již v roce 2017 schválila koncepci Císařského ostrova a podepsala společně s dalšími partnery Memorandum o spolupráci při místní správě. Byla založena organizace Příměstský park Trojská kotlina, která se bude starat o krajinu na území vymezeném Trojskou kotlinou o rozloze přibližně 800 hektarů, kde se mísí vlivy infrastruktury (čistírna odpadních vod, nová mostní propojení a protipovodňová opatření) s projekty ochrany a rozvoje krajiny a přírody. Území je rozděleno mezi celou řadu správců a vlastníků s odlišnými zájmy a odpovědnostmi a rozkládá se na území čtyř městských částí, proto v roce 2019 vznikl management plán – konkrétní postup, jak koordinovat aktivity jednotlivých správců.
Trojská kotlina se skládá z jednotlivých projektů, které na sebe navazují a vzájemně se podporují. Dosud vznikla studie nábřeží Stromovky a studie krajinářských úprav Císařského ostrova. Na jejich základě bylo odstraněno několik skládek a započala intenzivní péče o první části ostrova.
Aktuálně se zpracovávají detailní prověřovací studie revitalizace řeky, trojského nábřeží s protipovodňovou ochranou zoologické zahrady a propojení z Papírenské ulice do Troji s novou lávkou. Nejvíce pokročilý je pak projekt okružní naučné trasy kolem stávající vodní linky, která by měla být otevřena již do dvou let. Celkově by měl být projekt hotov v roce 2030.
