Majitelé starších automobilů si možná budou muset za vjezd do historického centra Prahy připlatit. Magistrát totiž v několikaletém horizontu zvažuje zavést mýtné. Jeho prostřednictvím chce bojovat se zhoršujícím se stavem životního prostředí v metropoli. „Praha je podle výzkumů třetím nejhůře postiženým regionem v ČR,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).
Podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN), by se za pět let mohlo město zařadit po bok municipalit typu Londýna, Singapuru, Stockholmu nebo Milána, které na svém území již mýtný systém delší dobu úspěšně provozují.
Poplatek za čistý vzduch
Mýto se platí na dálnicích a hlavně kvůli přispění do rozpočtu rezortu dopravy. V případě městských aglomerací je to jinak. Zpoplatnění vjezdu do městských center má primárně ekologický přínos. Statistiky z městk, které jž mají v centrech mýto ukazují, že do ovzduší uniká méně emisí oxidu uhličitého a skleníkových plynů. Podařilo se snížit celkovou vytíženost cest a zabránit kolonám. Snížil se i hluk
Praha mýto potřebuje
Návrhem na zavedení mýta nesleduje podle Hlubučka dodatečné příjmy městského rozpočtu. „Systém musí být nastaven logicky s přihlédnutím k ekologickému významu plánovaného opatření. Povinnost platit poplatek by měla dopadnout jen na majitele automobilů, které nadmíru zatěžují životní prostředí a nesplňují podmínky emisní normy Euro 5,“ dodává s tím, že novějších vozů by se povinnost netýkala. Podobně by z ní byly vyjmuty i elektromobily a hybridní automobily.
A kolik to bude stát Pražany?
Výše mýtného poplatku je podle Hlubučka stále předmětem debaty v rámci pražské vládní koalice. Odhaduje ale, že by si řidiči připlatili řádově v desítkách korun. Sám si nedokáže představit spuštění systému dříve než za pět let. Vedení hlavního města se musí rozhodnout, jaký model mýtného systému by v rámci Prahy upřednostňovalo. Další otázkou bude i výběr správce elektronického systému, který by odpovídal za obsluhu transpondérů a dopravních kamer, i další náležitosti spojené s administrací poplatků.
Zpoplatněné historické zóny
Osvědčeným modelem je mýtné pro historické centrum města, a touto cestou by se nejpravděpodobněji chtěla vydat i Praha. Zkušenosti ze zahraničních naznačují, že se tímto dá poměrně efektivně docílit snížení hluku o 10 až 30 procent. V případě znečištění ovzduší jde o snížení cca 10 procent emisí.
Jak by se mohlo platiti?
Předmětem debaty je i frekvence výběru poplatku – některá města, například Stockholm a Singapur, účtují řidičům každé překročení hraničního kordonu. Ve švédském hlavním městě je přítomen určitý racionalizační prvek nejvyšší denní hranice, což v Singapuru chybí. Cestou pravidelného denního poplatku se rozhodl jít Londýn. Řidič zaplatí pevnou částku za každý den, kdy vjede do oblasti a celková platba je mu vyúčtována elektronicky za kvartál.
V Singapuru to dovedou
Předpokladem efektivního fungování výběru mýta je elektronizace. Průkopníkem v oblasti městských mýtných systémů byl už v roce 1975 Singapur jako první město na světě, které takové opatření zavedlo. V roce 1998 opět uzmulo prvenství, když spustilo elektronický mýtný systém. Tradiční budky, ve kterých docházelo k placení poplatku, jsou v podmínkách dnešních měst nereálné – je to zdlouhavé a vede to k ucpání města. Elektronické systémy jsou schopny identifikovat poznávací značky, takže lze připisovat poplatky přímo na účet konkrétního vozu.
Možné jsou i osobní transpondéry umístěné na palubkách aut, které se systémem komunikují a dokážou automaticky převádět požadovanou částku na účet provozovatele mýtného systému.
A když tam žiji?
Magistrát samozřejmě počítá, že systém si vyžádá nějaké výjimky – Petr Hlubuček konkrétně vyjmenovává obyvatele centra města, osoby vyžadující přístup do zdravotnických zařízení nebo pro účely zásobování.
