Zajímavý keř se ujal v ostravské zoologické zahradě. Má dlouhé nebezpečně vyhlížející trny a rodí malé citrony.
Keř pochází z Koreje a severní až střední Číny a je to příbuzný citrusů. Český název tohoto zajímavého druhu je citronečník trojlistý, říká se mu také citroník severu.
Plody jsou trpké až hořké
„Je opadavý a vůně květů je oproti pravým citrusům poměrně nevýrazná. Plody jsou slabě plstnaté kulaté citrónky o velikosti 3 až 5 centimetrů. Nezralé jsou zelené, po dosažení zralosti získají sytý žlutý odstín. Chuť je kvůli značnému obsahu pryskyřic trpká až hořká,“ popsala mluvčí Zoologické zahrady a Botanického parku Ostrava Šárka Nováková.
Rostlina přečká i silný mráz
Citronečník je mrazuvzdorný a vydrží teploty klesající až k hranici -25 °C. Bez problémů pak znovu obrůstá. Díky své mrazuvzdornosti se tato rostlina uplatňuje především jako podnož pro všechny druhy citrusů, čímž zvyšuje jejich odolnost vůči chladu až o 3 °C.
Léčitelé využívali citronečník
Ve východním léčitelství měl citronečník hojné využití. Plody obsahují množství vitamínu C, sušené plody sloužily jako močopudný prostředek, projímadlo, čistily organismus, používaly se při zažívacích potížích a při nadýmání. Potlačují zvracení, uvolňují křeče, podávají se při bolestech zubů a ke stahování cév. Odvar z kůry snižuje horečku. Látky obsažení v citronečníku zvyšují krevní tlak a povzbuzují organismu.
Do marmelády nebo koření
Plod se přidává do nejrůznějších ovocných směsí pro přípravu marmelád. Čerstvá šťáva se používá do nápojů, díky množství hořčin a olejů dodává zajímavou chuť čajům, vodě i koktejlům. Dobře se skladuje, dlouho vydrží, a tak ho lze dlouho používat čerstvý.
V kuchyni se dají využít i listy, které se po usušení a pomletí používají jako koření v asijské kuchyni. V teplejších oblastech se někdy vysazuje do živých plotů, které jsou vzhledem k velkým trnům zcela neprostupné.
V ostravské zoo roste tento pozoruhodný keř s malými plody nedaleko restaurace Saola poblíž výběhu Indie.
