Také se musím zmínit o sousedovi, který mě vlastně k chovu slepic inspiroval. Sleduji ho každý den z terasy při kávě, jak na zahradě vlastníma rukama buduje tu svoji slepičí haciendu.
Začal lehkými terénnímu úpravami, odborným oplocením a pokračoval řemeslně dokonalou dřevostavbou. Ta je zateplená, má odizolovanou podlahu, šindelovou stříšku a dvířka se otvírající na opravdové kovové panty a dají se zavřít na petlici. Žádný gumycuk.
Není kurník jako kurník
Můj chlívek oblepený vším možným v hundertwasserovském stylu vedle něj vypadá jako trabant zaparkovaný u nablýskaného Mercedesu.
Přiznám se, že mě občas přepadne trochu smutek. Dělám, co mohu. Řežu, přitloukám, lepím a dokonce jsem tuhle i vrtačku spustila, zatím ovšem bez příklepu, protože nevím, co to je. Ale takhle úžasně jako on to prostě nedokážu. Nikdy.
A pak si vzpomenu na tu svoji povedenou slepičí trojku a hned se mi zase udělá líp. No a co? Ať si má třeba napáječku na dálkové ovládání s LED osvětlením. Jeho slepice nemají jména, nikdy neochutnaly čerstvé sazenice salátu, nechodí si s nimi povídat děti z širokého okolí a na rozdíl od těch mých, kterým jsme naplánovala důstojnou smrt stářím, skončí na pekáči, nebo v polívce. A vůbec, na Hundertwassera se do Vídně jezdí dívat celý svět.
Ale ten můj? To je kurník
Dopíjím kávu a volám na něj zvesela přes plot. „Máš to Jirko moc pěkný. A taky se někdy přijď podívat na ten můj kurník. Dala jsem tam snad všechno, co jsem doma našla. Dřevěné schůdky, zbytek plovoucí podlahy, staré koberce,“
V tu chvíli soused strnul a vytřeštil na mě oči v nekonečném úžasu. A mě došlo, co si zřejmě myslí. Totiž, že moje holky mají ve své garsonce dřevěné schodiště, plovoucí podlahu a koberec. Haha, tak to jsem ho tedy pořádně trumfla. Že bych jim pořídila i televizi? To opojné vítězství dané chvíle To opravdu stálo za to. Byl čas využít nějaká ta vajíčka.
Trochu zdravěji „vytuněná“ vajíčková pomazánka.
Tahle pomazánka je vlastně taková sázka na jistotu. Vajíčka má doma v lednici snad každý. Já si ji jen trochu upravila, jak to ostatně mívám ve zvyku, k hubnoucímu obrazu svému.
Suroviny
Pro cca 4 osoby
- 2 PL tvarohu
- 1 PL zakysané smetany
- 2 PL jogurtu
- 2 ČL lahůdkového droždí
- 2 vajíčka
- 30 g šmakouna (nemusí být)
- 1 celá jarní cibulka
- Zelená petrželka nebo libeček (nešetřit)
- 1 stroužek česneku
- Jarní cibulka
- Sůl (já použila „vajíčkovou“ himálájskou)
- 1 ČL kurkumy
- 1 ČL dijonské hořčice
- Pepř (já používám barevný čerstvě mletý)
- 0,5 dcl mléka
Postup
Vařená vejce a šmakouna nakrájím na kostičky, cibulku a petrželku jemně nasekám. Přidám tvaroh, zakysanou smetanu, jogurt, lahůdkové droždí, drcený česnek, namelu trošku čerstvého barevného pepříku a dosolím, já do pomazánek velice ráda používám černou himalájskou sůl, která trošku chutná po vajíčkách, a tady chuť vajíček jen pěkně podtrhne. Lahůdkové droždí, jak známo, absorbuje tekutiny, kdyby Vám směs příliš zhoustla, klidně ji ještě trochu nařeďte mlékem. Nakonec pomazánku ještě dochutím pikantní dijonskou hořčicí a kurkumou, která sice nemá výraznější aroma, ale je velice zdravá, a také nám pomazánku krásně obarví do žluta.
Už jen stačí uvařit si ranní čaj, nebo kávu, talíř si obložit čerstvým, ideálně domácím pečivem a hromadou zeleninky. A snídaně – pro mě nejdůležitější jídlo – dne může začít!
Hubněte zdravě s labužnící Evelýnou Snižování nadváhy je běh na dlouhou trať, tak si ho zpříjemněte. Prostě není nad správně naložený talířJak říkám s oblibou: Hodujte a hubněte. Vaše Eva Evelýna Dosedělová
