Poslední hřebíček do rakve po koronaviru zasadila prý vláda Andreje Babiše (ANO) českým restauracím. Důvodem je vládou schválená novinka o stravenkovém paušálu pro zaměstnance. Zuří provozovatelé hospod i stravenkových firem.
Vláda včele s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) připravila možnost, že buď si vezme zaměstnanec stravenky nebo chce peníze a odbyde se třeba vlašákem.
Momentálně asi 1,8 ze 4,3 milionů zaměstnanců chodí na oběd do jídelny v práci, dalšího půldruhého milionu dostává stravenky. A milion lidí nemá nic. Proto prý Alena Schillerová s vládou přišli na nápad, jak to prý změnit.
Schillerová se brání
„My nerušíme stravenky ani závodní jídelny. Pouze k nim přidáváme třetí možnost, která zaměstnavatelům umožňuje poskytovat příspěvek na stravování také přímo v penězích,“ říká Schillerová.
Jenomže právě to kritizují provozovatelé stravenkového systému a považují až za úsměvné, jak se snaží ministryně financí vyvolat dojem o široké shodě se zavedením stravovacího paušálu.
Naprostý opak je prý pravdou: proti jsou oba sociální partneři, tedy odbory i zaměstnavatelé. „Vláda je cynicky obešla ani nepovažovala za nutné projednat věc na tripartitě, což si od nich vysloužilo tvrdou kritiku. Petici proti paušálu podepsaly 2 000 restaurací, tedy o třetinu více, než kolik je členů AHR. Chápeme, že horským hotelům a barům paušál nevadí, ale ti kro vaří pro zaměstnance a kterých je většina, se obávají likvidační ztráty ve výši 35 miliard korun,“ říká manažerka marketingu a komunikace společnosti Edenred ČR Daniela Pedret.
Už před časem lidé v průzkumu přímo uvedli, že by stravovací paušál použili na mnoho různých účelů, třeba i na nákup drogerie, oblečení nebo elektroniky.
„To je naprosto normální chování. Když Vám zaměstnavatel dá tisícikorunu a řekne: spoř si ji na důchod, tak takovou nezávaznou pobídku uposlechne jen malá část lidí, většina to utratí v rámci svého běžného spotřebitelského koše. Je to normální chování spotřebitele. Ale vysloveně na oběd v restauraci půjde malá část, rozhodně ne tolik co se stravenkami,“ podotkla Pedret.
Chtějí ještě ovlivnit poslance
Vláda dosud ve věci nerozhodla, proto stravenkové společnosti nyní považují prý za předčasné hovořit nějak konkrétně o případném dalším postupu.
„Každopádně platí, že bychom se rádi pokusili přesvědčit poslance našimi argumenty ve prospěch zachování současné podpory závodního stravování, neboť tento zavedený systém je výhodný jak pro rozpočet, tak i pro všechny dotčené strany – zaměstnavatele, restaurace a kantýny i zaměstnance,“ doplnila Daniela Pedret.
Podobně mluví i restauratéři, kteří jsou na obědech za stravenky závislí a říkají, že i hloupému by došlo, co Češi s příspěvkem místo stravenky v ruce, udělají. „Nevím, zda byla paní Schillerová někdy v hospodě, když tam chodí pracovníci a jsou meníčka. Kdyby ano, nikdy by ´omezení´ stravenek neobhajovala.
Pokud jde o onen milion lidí bez stravenek, zde si musíme uvědomit, že jsou to z velké části zaměstnanci firem, které většinou nemají na to, aby lidem přilepšili. Proto stravenky neposkytují. Spíše lze v současné ekonomické situaci očekávat, že někteří zaměstnavatelé postižení covid krizí mohou sáhnout k tomu, že sice zachovají zaměstnancům jejich příjem, ale část ho přesunou do stravovacího paušálu. Tedy lidé budou mít stejnou výplatu, jen za část se neodvedou odvody. Což povede jednak ke snížení příjmů rozpočtu a jednak to bude znamenat, že lidé si boudou méně odvádět do důchodového systému.
Nově zaváděný stravenkový paušál by firmám umožnil místo stravenek poslat peníze přímo do výplaty lidem. Maximální částka (v dnešních hodnotách stravenky) by činila přibližně 1500 korun měsíčně. Dotování jídla ale není povinnost, a to nadále platí.
