Praha 8 – Troja
Poklidná část Prahy s výhledem na zeleň, pár minut chůze od metra a nedaleko centra. Není divu, že taková místa jsou v hledáčku soukromých investorů, ale i developerů a firem spekulujících s pozemky.
Stejně tak tomu je i s pozemky Na Šutce v Troji. Ty v roce 2009 nakoupila firma Katreal s.r.o. původně jako pěstební plochu, tedy zahradu. Úrodou
však nemá být ovoce, ale zisk z výstavby až tří bytových domů, na které si vzápětí nechala firmou H.A.N.S. stavby a.s. vypracovat projekt.
Že se jedná o zahradu, a nikoli o pozemek stavební, určený na výstavbu rodinných domů?
To už se nějak zařídí metodou 3P: pomalu, postupně, potichu.
O pár let později si v zastoupení (opět fi rmou H.A.N.S.) podal nový
vlastník žádost o „terénní zářez, který bude sloužit pro vjezd na
pozemek k obsluze ovocné zahrady“. Úřad na to konstatoval, že záměr nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.
Vinou nepravdivé informace, ve které Katreal a H.A.N.S. deklarovaly, že bude obhospodařovaná ovocná zahrada, se opět o krok posunuly ke svému cíli. „Už zde je patrný postranní úmysl a zamlčení skutečného účelu a zájmu
nového vlastníka před odborem výstavby MČ Praha 8,“ sdělil webu
Zulice.cz Pavel Matějka, advokát spolku Pro život Na Šutce.
Navíc už v roce 2013 si podal Katreal žádost na změnu územního plánu jako „výstavba rodinných domů“. Ale i zde je opět zamlčeno, že projekt se netýká
výstavby rodinných domů, ale bytových domů. Pochopitelně s cílem maximalizovat zisk z již tak výhodné investice. Tehdejší rada městské části ale tuto žádost o změnu neschválila. Stejně neúspěšně postupoval vlastník
pozemků jako žadatel v řízení „dopravní připojení pozemku 958 na komunikaci Pod Písečnou“, tentokrát v zastoupení paní Alenou Pleštilovou – A-Servis.
Ta ve svém odvolání z 9. 7. 2017 uvádí mj. „… za účelem kvalitního obhospodařování pozemků a výhledově umožnit provoz plánovaného zahradního domku pro účely údržby zahrady a skleníku.
Vše v souladu s platným územním plánem (ÚP)…“
Peticí proti výstavbě
Předchozí vedení radnice tedy na žádosti majitele pozemků nereflektovalo. Možná i proto, že k pozemkům nevede samostatná příjezdová komunikace s dostatečnými parametry. Pouze jediná, a to ulice Pod Písečnou. Ta už je ale i tak ve velmi špatném stavu a nadměrná zátěž, které by byla vystavena po dobu výstavby bytových domů, by zcela jistě její stav ještě výrazně zhoršila.
Vrchní část této cesty je navíc v soukromém vlastnictví SVJ majitelů bytového domu stojícím na jejím začátku.
Těm se taková představa, že se tu bude stavět, a navíc ještě budou muset platit opravu silnice rozbité průjezdem těžké techniky na staveniště ze svého, rozhodně nelíbí. Předsedkyně SVJ Květa Marvanová proto zorganizovala petici proti změně územního plánu a další možné výstavbě, pod kterou se podepsali všichni členové bytového domu i další obyvatelé blízkého okolí, a zaslala tuto petici tehdejšímu starostovi MČ Praha 8 Romanu Petrusovi (ČSSD).
Ten ve své odpovědi paní Marvanové sdělil: „S výstavbou nových objektů na přilehlých pozemcích nesouhlasíme.“ Předchozí starosta a radní městské části tedy nehodlali žádost o změnu ÚP podpořit.
Po posledních volbách do zastupitelstva městské části Praha 8 ovšem nová koalice složená z členů ODS, TOP 09, STAN a Patriotů vidí zřejmě celou věc
jinak a je další výstavbě příznivě nakloněna. Proto na žádost vlastníka zahrnula oba pozemky fi rmy Katreal do 10. vlny změn územního plánu hlavního města.
Boj o cestu Pod Písečnou
Spolek Pro život Na Šutce podal žádost o změnu souhlasného stanoviska Rady MČ Praha 8 se změnou územního plánu. Argumentovali právě tím, že uvedená příjezdová cesta nesplňuje předepsané technické parametry k průjezdu těžkých vozidel, což jim ostatně ve svém vyjádření potvrdil
i předchozí starosta. Radní Prahy 8 Tomáš Hřebík (TOP 09) ovšem ve
svém dopise paní Marvanové s politováním sděluje, že se neztotožňuje s jejími názory a pro změnu vyjádření rady ve věci změny ÚP nevidí žádný důvod.
„Už řadu let se snažíme, aby nás stavební úřad a odbor pro dopravu bral vážně, a teď už se to dostalo tak daleko, že nám z magistrátu odpověděli, že nám do toho v podstatě nic není, protože nejsme přímými účastníky řízení. Ale to pochopitelně není pravda, protože jinudy na uvedené pozemky přístupová cesta nevede, ale oni to neberou na vědomí. Nelíbí se nám, že
nikdo nebere ohled na stávající zástavbu a stav komunikace, kterou jsme si vybudovali sami už někdy kolem roku 1968,“ říká Květa Marvanová.
Ve své písemné odpovědi paní Marvanové dále radní Hřebík
uvedl: „Nárůst zastavitelných ploch může být odůvodněn
zvýšenou poptávkou po bydlení v dané lokalitě. Počítá se
s vybudováním jiné přístupové komunikace než z ulice Pod Písečnou.“
Ovšem kudy chtějí radní vést novou cestu k pozemkům, když jsou obestavěny a zahrazeny jinými pozemky?
