Byla dříve vajíčka anebo slepička? V mém případě to rozhodně byly tři slepičky – Maruna, Jaruna a Baruna – pohodlně usazené na bidýlku ze starého žebříku. Vejce přišlo až mnohem později při jedné z mnoha dětských exkurzí.
„Teto, honem, našli jsme asi vejce, ale je nějaký divný“ Nany měla oči navrch hlavy. A měla pravdu, bylo doopravdy divné. Malé, šišaté a místo skořápky jen s jakousi měkkou blánou. Zaklekli jsme pod schůdky a našli v pilinách další dvě, již o něco zdařilejší. Nález to byl radostný.
Nepochopily ani více chápavé
Mně ale zneklidnilo, že se nevyskytoval tam, kde správně měl být. Totiž v roztomilém proutěném snášecím košíčku, který jsem, přesně dle příručky, umístila do klidného kouta. Samozřejmě i se sádrovým vejcem, aby i ta nejméně chápavá (promiň Jaruš) věděla, kde to má, až to na ní přijde, vyprdnout. To si snad ze mě dělají srandu, ne? To jako budu vejce hledat po celém kurníku, začala se mnou cloumat zlost.
O drubeží sexualitě…
„A z toho vajíčka bude kuřátko?“ přerušil mé děsivé úvahy dětský hlásek. „Ne, z tohohle ne,“ pustila jsem se opatrně do osvěty. „A proč ne?“ nenechal se odbýt. Chvilku jsem přemýšlela, jestli se mám pustit na tenký led drůbeží sexuality a začít objasňovat úlohu kohouta, ale pak jsem to zavrhla. „Protože my ta vajíčka odneseme. Aby se narodila kuřátka, tak by na nich musela slepička sedět a zahřívat je tak dlouho, až se vylíhnou. „To jako devět měsíců?“ Začala se mi lehce potit záda. „Tak dlouho ne“ hlesla jsem neurčitě a v hlavě mi to začalo šrotovat. Tak, a teď to přijde: „ Kde má to kuřátko tatínka? A z toho kuřátka vyroste slepička, a ta snese další vajíčka. A co teda bylo dříve, ta slepička anebo ta vajíčka? Ne pomóc!“
„Kdo si dá zmrzlinu?“ zachránil mě nápad „Já, já, já!“ zvedl se les rukou. Od té doby holky snášely pod schůdky jako o závod. Protože proutěný snášecí košíček se tam nevešel, skončil venku jako zahradní dekorace. A snášela jsme do něho již jenom já, plody své zahrádky. Z toho plyne poučení: Nevěřte příručkám. My si zase vezmeme ta vajíčka a něco moc dobrého si z nich uděláme:
Losos s brokolicí a nudlemi po čínsku
Je to taková, myslím celkem zdravá, rychlovka z jedné pánve, která přijde k chuti. Příprava nezabere více než 20 minut. Jak na to pro dvě osoby?
Nudle
· 1 PL olivového oleje
· 2 vejce
· 125 g mozzarelly light
· 1 ČL feferonkové pasty nebo ajvaru
Masová směs
· 1 PL olivového oleje
· 200 g lososa
· 250 g brokolice
· 80 g papriky (1 ks)
· 1 menší cibule
· 2 stroužky česneku
· 10 g čerstvého zázvoru
· 1 menší sušená čili paprička (kdo má rád)
· 4 PL světlé sladké sojové omáčky (je jemnější, než tak klasická)
· 1 PL sladké chilli omáčky
Postup
Mozzarellu rozmixuji s vejci, ochutím feferonkovou pastou nebo ajvarem, směs rozprostřu na olejem lehce postříkaný pečicí papír a peču cca 8 – 10 mi minut. Až začnou růžovět okraje je hotovo. Pak placku sroluji do ruličky a rozkrájím na tenčí nudle.
Na trošce olivového oleje nechám rozvonět měsíčky cibulky a tenké plátky česneku, přidám brokolici rozebranou na menší růžičky, orestuji, trošku podliji vodou a dusím cca 2 minuty, pak přidám kousky lososa, jemně nakrájený zázvor, čerstvou červenou papriku na proužky, rozdrobím půlku čili papričky, chvilku vše společně restuji a zakápnu sójovkou a sladkým chilli. Nakonec do směsi vmíchám nudle a hned podávám.
Hubněte zdravě s labužnící Evelýnou Snižování nadváhy je běh na dlouhou trať, tak si ho zpříjemněte. Prostě není nad správně naložený talířJak říkám s oblibou: Hodujte a hubněte.
Vaše Eva Evelýna Dosedělová
