Nové spojovací lávky v dejvickém kampusu jsou otevřeny – propojují univerzitní budovy VŠCHT. K odvážnému projektu se škola inspirovala u architekta Engela z 30. let minulého století. Důvodem bylo zvýšení komfortu pro studenty i zaměstnance a odstranění zbytečných bariér.
Přesně nad Studentskou ulicí jsou nově osazené dva téměř 25metrové můstky opláštěné skleněnými tabulemi. Budovy chemické výšky získala kromě pohodlného propojení i další únikové východy. Mostní konstrukce obou lávek tvoří prostý nosník uložený na dva železobetonové pilíře, které jsou přisazeny k fasádám stávajících budov.
Ty jsou obloženy soklovým kamenem a opticky sjednoceny s fasádou budovy. Prostorová mřížka ocelových trubek působí jako napnutá mezi budovami a spojuje obdélník se šestiúhelníkem, který odkazuje ke světu organické chemie – benzenovému jádru. Návrh pochází z dílny ateliéru ov-a, který zvítězil v architektonické soutěži, samotnou stavbu realizovala společnost Metrostav.
Na lávky, které vyšly univerzitu na 60 milionů korun, bude škola čerpat prostředky z ministerského dotačního fondu. Na konstrukci obou můstků bylo použito téměř 80 tun oceli, celková hmotnost jednou můstku je přibližně 40 tun.
S propojením budov se počítalo už před 90 lety
S propojením budov počítal již architekt Antonín Engel v urbanistickém návrhu dejvického kampusu z třicátých let 20. století. Tento návrh však nebylo možné následovat, neboť byl založen na masivních zděných konstrukcích na pilířích a klenbách, které by v současnosti významně zasahovaly do pěší komunikace a omezovaly dopravu
