Svatba za virózy: Byly to nervy, ale vzali se
Mít svatbu v době pandemie je asi velice náročná věc. Hodně párů ji odložilo, některé ji ani nechtěly odložit, ale nouzová opatření jim v tom zabránila. Nakonec se přeci jen našla skulinka.
Tak to bylo i u novomanželů Sejkorových, kteří svatbu chystali na polovinu března. Už proto, že nevěsta byla v požehnaném stavu a Matěj a Alice se chtěli vzít ještě před porodem. „Chystali jsme se od ledna,, ale najednou tu byl zákaz jakéhokoliv shromažďování,“ uvedla po náš web novopečená manželka Alice Sejkorová. Nejdříve se mladý pár podvolil. „Jenže 7. dubna jsme nevydrželi a rozhodli se požádat matriku o nový termín. Ten byl stanoven na 26. června, tedy šest týdnů před porodem. Zavládla lehká panika, ale říkali jsme si, co se dá dělat.“
Pozor změna, svatba bude
S vývojem situace se vláda nakonec rozhodla uvolňovat některá opatření a ze zákazů byly vyjmuty svatby. O týden později 15. dubna se opět změnily podmínky k lepšímu, oficiálně jsou povoleny svatby do 10 osob, a to od 20. dubna. „Považujeme to za štěstí, znovu jsme potvrdili termín 24. dubna, na přípravu jsme ale stejně měli devět dnů,“ popisuje vývoj nevěsta.



Co to je deset lidí?
Počítejte, dva snoubenci, matrikářka, oddávající, rodiče, fotograf, hudebník, to už je někdo navíc, ne? V Praze 5 se rozhodli, že si hudebníka i fotografa mohou snoubenci pořídit z vlastních zdrojů, takže fotil tatínek, oddávající zastupitel Prahy 5 Josef Endal postavil svůj fotoaparát na stativ a točil video… Všichni byli nadšení, že se to může…



Před svatbou
Rodiče byli rádi, že to tak dopadlo, a začala zařizovací euforie. Nevěsta se spokojila s na poslední chvíli koupenými šaty, i když s její maminkou výtvarnicí Jaroslavou Amblerovou, která provozovala módní salon, plánovaly šaty na míru. Oblek a boty pro ženicha se našly v rámci rodiny. Ostatně to je dobré, protože pověra říká, že ženich a nevěsta mají mít v době sňatku něco vypůjčeného.



A řekli si své ANO a ANO
A najednou před obřadní síní ve Stroupežnického ulici stáli lidé s rouškami a šťastní, že se svatba vůbec může uskutečnit. „Jako snoubenci jsme roušky při obřadu nemuseli mít, jinak všichni ano. A proti všem zvyklostem jsme se po vstupu všichni vydezinfikovali,“ připomenula chod obřadu Alice Sejkorová. Zvláštně vypadá i rozsazení svědků a dalších účastníků svatby. „A také jsme každý měli své pero pro podpis do matriční knihy… Ale jinak je to pro nás všechny nezapomenutelný zážitek. A chtěla bych poděkovat za úžasně vstřícný postup ze strany matriky a rychlou a bezproblémovou komunikaci,“ řekla Alice Sejkorová.







