Před 65 lety 13. května 1945 zemřel český generál s francouzským občanstvím Josef Šnejdárek(* 1875 Napajedla). Veřejnosti málo známá postava českých dějin, kterou bychom v tuto chvíli, pro jeho nekompromisnost a rozhodnost potřebovali. Chybí totiž našim současným politikům
Ale ještě dřív než na konci sdělíme proč by bylo dobré, abychom tu měli nějakého toho armádního generála, trochu o jeho životě. Vystudoval kadetku a vstoupil do rakousko-uherské armády. Ještě před první světovou válkou odešel a vstoupil do francouzské cizinecké legie. Tam se vypracoval z vojína na majora a sloužil ve francouzských koloniích v Africe.
V legiích jako podplukovník
První světová válka ho přivedla do Evropy na západní frontu. Stal se členem Československých legií a jako legionář se vrátil do Čech. Stal se v hodnosti podplukovníka velitelem československých legionářských jednotek, které operovaly na Těšínsku. Na sklonku roku 1918 porušili Poláci prozatímní dohodu s Československem, která se týkala sporných území. Protesty byly marné.
Velitelem na Moravě
Podplukovník Šnejdárek byl 15. ledna 1919 byl jmenován velitelem vojenského inspektorátu v Moravské Ostravě. Jen den po té ho ministr národní obrany Václav J. Klofáč informoval, že Poláci zabírají Těšínsko, ostravsko-karvinskou důlní pánev a blíží se k Moravské Ostravě. Vyjednávání zkrachovalo a tak 21. ledna zahájil Šnejdárek boj a Poláky vytlačil. Výsledkem bylo rozdělení Tešínska.
Atentát se nezdařil
Šnejdárek ležel Polákům v žaludku natolik, že se na něj rozhodli spáchat atentát. A tak 15. května 1920 se pokusili dva členové polské vojenské organizace Polska Organizacja Wojskowa z rozkazu jejího vedení Šnejdárka zavraždit. Pod jeho postel v bytě, kde v Orlové bydlel umístili bombu, která sice vybuchla, poškodila dům ale Šnejdárek tam prostě nebyl.
Velitelem na Slovensku
Šnejdárek se po úspěšném vybojování Tešínska objevil v čele divize, která bojovala s vojáky Maďarské republiky rad a dosáhl stejného úspěchu. V roce 1927 konečně vsotupil do československé armády a nakonec byl povýšen na armádnho generála. Stal se zemským vojenským velitelem na Slovensku. Už v roce 1932 rozhodl o budování hraničních opevnění. Spory mezi Masarykem a Benešem kvůli Šnejdarákovi nebyly zjevné, ale na jejich základě Šnejdárek z armády odešel, Mnichov a okupaci nesl těžce, odešel do Francie a zemřel v Africe, kam se uchýlil po okupaci Francie.
Proč nynější vláda nechrání české území?
V roce 2020 ! na sklonku května okupovala polská armáda, tedy armáda našeho spojence v NATO nevelký kus území České republiky. Že op tom nevíte, ostatně žádní reportéři o tom netočili. Jen regionální Deník. Jde o to, že se polští vojáci přesunuli na české území z polských Pielgrzymów přes most do slezské obce Pelhřimovy. Na českém břehu si zřídili checkpoint s ohništěm přímo před místní kapli a pak českým občanům zakázali vstup i fotografování. V.J. Klofáč (podpořený Masarykem) poslal do sporného území plukovníka Šnejdárka a československé legionáře. Ministerstvo vnitra ČR k tomu vydalo neslané nemastné prohlášení, že: Došlo k nedorozumění na polské straně, kaple je již přístupná,“ informovala Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.“ Jo jistě, ale cizí armáda na našem území rozhoduje o tom, co si mohou lidé jdoucí do kapličky vyfotit a co ne. Ministerstvo zahraničí a jeho šéf kryptopirát Petříček nečiní, ministr vnitra Hamáček vydal neslané nemastné prohlášení o armádě raději nemluvme. Prostě ne každý ministr je V.J. Klofáč a ne každý generál je Šnejdárek…(A jak to dopadlo? Polská branná moc se (zřejmě po nějakých zákulisních jednáních) stáhla z území od kapličky, zřejmě to nebylo tak lukrativní jako ostravsko karvinské doly.
