Dne 8. 10. si připomínáme Památný den sokolstva. Na uctění památky tisíců členů Sokola, padlých v boji za svobodu, samostatnost a demokracii, vyvěsil v tento den primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib sokolskou vlajku na budově Nové radnice.
Ráno v 8:30, v tichosti a bez diváků, přišel primátor Zdeněk Hřib v doprovodu dalších radních vyvěsit vlajku Sokola.
„Hlavní akce bude probíhat, jako již tradičně v Tyršově domě. Měli jsme nahlášenou účast předních politiků včetně našeho premiéra, ale situace kolem koronaviru celý pietní akt ztížila a musí tak probíhat ve velice komorním duchu v počtu do dvaceti osob,“ sdělila přítomná starostka Sokola Hana Moučková.
Ta je již od roku 2011 nejvyšší představitelkou sokolské obce, a je to poprvé za 160 let trvání organizace, kdy stojí v čele žena.
Datum 8. 10. je od roku 2019 uznán jako oficiální významný den České republiky. Tento den byl symbolicky zvolen pro uctění padlých vlastenců z řad členů Sokola, kteří byli v noci ze 7. na 8. října 1941 pozatýkáni, mučeni a deportováni do koncentračních táborů.
Stalo se tak v rámci „Akce Sokol“ na příkaz zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha. Gestapo pozatýkalo na 1500 vedoucích členů Sokola. Pouze 7% z nich přežilo 2. světovou válku.
Likvidace Sokola začala už 12. dubna 1941, kdy nařídil K. H. Frank zastavení činnosti Sokola. 30. září byli popraveni významní představitelé Sokola Pechlát a Groh.
Úkolem bylo eliminovat vliv a činnost sokolstva , neboť svojí disciplínou, organizovaností a vlasteneckou odvahou představovali pro německé okupanty největší nebezpečí z tehdejšího domácího odbojového hnutí.
Během okupace bylo pozatýkáno celkově přes 12.000 členů a příznivců Sokola a 3388 bylo popraveno. Další tisíce sokolů padlo na frontě a 654 z nich padlo při Květnovém povstání. Svým příkladem byli zásadní morální podporou celého národa a jejich hrdinství, vlastenecká oddanost a bratrská soudržnost byla legendární a dala Sokolu pojem.
Po válce se do Sokola opět přihlásily desítky tisíc nadšených členů a na Všesokolském sletu roku 1948 jich bylo už přes jeden milion a samotného sletu se jich účastnilo přes 500.000. A znovu prokázali odvahu a nesmlouvavě hájili čest svého národa, když procházeli pod tribunou, na níž stál Klement Gottwald, odvrátili hlavu na druhou stranu. Jejich odkaz přetrval i v dobách nejtvrdší normalizace, kdy Komunistická strana Československa, opět ze stejného důvodu jako předtím němečtí okupanti, dala příkaz k rozpuštění Sokola a znárodněný majetek přešel pod tělovýchovné jednoty.
Po roce 1990 byl Sokol opět obnoven a navázal na dočasně přerušenou tradici.
„Jsme nadšeni, že máme v našich řadách mladé lidi. Máme na 160.000 členů, a myslím, že se nám podařilo potlačit ty mylné představy, že Sokol je zkostnatělou organizací ,“ dodává Hana Moučková.
