Průzkum Čechů: více než nebezpečí smrti kvůli koronaviru se bojíme ekonomické nouze

Paradox! Sice se obavy Čechů z ohrožení koronavirem se během dubna snížily, ale zajímavou souvislost zjistil průzkum agentury Ipsos. Ubývají obavy o ohrožení nákazou, ale trvají a dokonce i vzrůstá počet těch, kteří se více bojí ekonomických následků.

Míru ohrožení nákazou pociťuje 68 procent lidí, což je ovšem o 13 procentních bodů méně než na konci března. Současně o 12 bodů na 55 procent ubylo těch, kteří mají v souvislosti se situací strach ze ztráty zaměstnání. Nicméně faktem zůstává, že více než třetině domácností v dubnu klesly příjmy a přibylo lidí, kteří si myslí, že dostat virus pod kontrolu potrvá déle než půl roku. V polovině března o tom bylo přesvědčeno 15 %, nyní 36 %. Téměř polovina dotázaných uvedla, že má větší strach z ekonomických důsledků krize než ze zdravotních důsledků. Zhruba tři pětiny Čechů v této souvislosti soudí, že budou muset více šetřit a více přemýšlet nad většími výdaji.

Jak se Čechům žije v době karantény?

Jak uvádí přímo výzkum Ipsos, z individuálních rozhovorů se zástupci různých cílových skupin vyplývá, že lidé mají z nákazy respekt, ale nepropadají panice. Shodují se, že zdraví je na prvním místě, obávají se však ekonomických dopadů nouzového stavu – to je jedna z hlavních obav, kterou lidé pociťují. Reálné dopady v podobě nižších příjmů či přímo výpadku příjmů jim komplikují život již nyní. Přesto, nebo právě proto, hledají způsoby, jak se se situací vyrovnat a zachovat si pozitivní energii.

„Lidé zjišťují, že těsnější kontakt s rodinou a nezbytné zklidnění životního tempa s sebou nesou i řadu dobrých zkušeností. Silně si uvědomují význam rodiny a vztahů s blízkými. Oceňují vlnu solidarity, kterou situace přinesla. Z domácího šití roušek nejen pro sebe, ale i pro další potřebné, se stal národní fenomén, který propojuje různé sociální skupiny a komunity,“ říká k výzkumu Eva Veisová, vedoucí oddělení kvalitativního výzkumu Ipsos.

Výzkum agentury Ipsos odhalil šest hlavních strategií v českých domácnostech a rodinách: „Podporujeme se.“, „Voláme si.“, „Dává mi to čas na věci, které jsem dlouho odkládala.“, „Jíme zdravěji.“, „Platíme hygienicky, kartou.“ a „Je důležité držet si rezervy.“

Finanční strategie domácností

Bezkontaktní placení i správu financí přes internetové či mobilní bankovnictví mají lidé poměrně zažité. Doporučení využívat tyto prostředky kvůli snížení rizika nákazy jim tedy situaci nijak nekomplikuje, využívají je stejně jako obvykle. Oceňují také komunikaci banky, která jim posílá aktuální informace například do mobilního bankovnictví, posiluje to pocit, že jsou s bankou v intenzívnějším kontaktu než dosud.

Pro transfer volných finančních prostředků plánují konzervativní zákazníci nadále využívat zejména spořicí účet. Zkušenější investoři vidí v současné situaci příležitost, jakmile se stane situace přehlednější, plánují více investovat.

Domácnosti své výdaje zatím nijak drasticky neomezují, pomalu se však připravují na úspornější režim. Plánované investiční záměry buď omezují, nebo rovnou odkládají.

Finančně stabilizované domácnosti s hypotékou se neschopnosti splácet neobávají. Zatím. Případný delší výpadek příjmů by se lidé snažili řešit aktivním hledáním přivýdělku či brigádou, případně kreditní kartou. Neuvážený spotřebitelský úvěr neplánují. Lidé si zároveň velmi uvědomují, jak je důležité dobře hospodařit s penězi a mít finanční rezervy pro nečekané situace.

Značky, které pomáhají

Lidé vnímají a velmi oceňují aktivity malých firem a jednotlivců, kteří nabízejí pomoc při dodávkách chybějícího ochranného materiálu. Oceňují také aktivity dalších subjektů, např. České televize – spuštění pořadu UčíTelka, mobilních operátorů – neomezené tarify, nebo bank – odklad splátek půjček a hypoték.

Doba postkoronavirová

Lidé očekávají výrazný pokles ekonomiky, růst nezaměstnanosti i omezení pracovní nabídky. Zůstávají však více méně optimisté. Češi sami sebe vnímají jako národ, který má velký potenciál postavit se znovu na nohy. Přesto však lidé očekávají pomoc státu a také velkých firem, které by mohly ze svého zisku saturovat část sociální podpory.

Optimismus lidem také dodává historický odkaz těžkých zkoušek českého národa (40 let komunismu, ničivé záplavy, finanční krize). Díky tomu věří: „Nějak se s tím vypořádáme, jako vždycky.“