Časy se mění, lidé dozrávají a přehodnocují názory nebo svůj přístup k životu. To je nejspíš i případ Zlaté slavice Lucie Bílé. To, za co by ještě před pár lety skoro vraždila, dnes považuje za běžné a ještě si z toho dělá přednost. Copak způsobilo posun v jejím přístupu?
Tak, jak se Lucie Bílá nechala už dvakrát na svém profilu na sociální síti zvěčnit, to by se před rokem dvěma třemi nikdy nedovolila zveřejnit. Hodně dbala na to, jak se prezentuje její zevnějšek navenek a fotky, hlavně ty oficiální musely procházet přísnou korekturou.
Zamilovala si vrásky
„Mám ráda svoje vrásky, je v nich můj život a ten mám ráda moc…,“ napsala před dvěma týdny k jedné své fotce, na které jsou vrásky na čele i kolem očí znatelné, zpěvačka. Přitom kdysi byla spíš v rozpacích, zda takovou fotku vůbec použít nebo jak moc musí projít vylepšením. Že by to byly vrásky z lásky?
„Tohle by před nedávnem nedovolila dát ven, teď klidně. Dokonce jsou jí vidět šediny a lehké odrosty. Lucka asi pochopila, že čas nezastaví a věnuje svou pozornost jinam, než doteď,“ řekla žena, která Bílou dlouhá léta dobře zná a ví, jak háklivá byla na „nedokonalosti“ svého zjevu.
Jenomže, od doky, kdy je zpěvačka zamilovaná do partnera Radka Filipi, je jiná. Veselá, vtipná, usměvavá a denně postuje fotky a příběhy na facebook i instagram. I to, o by nikdy před tím nezveřejnila. „Jsem šťastná a mám důvod se smát…,“ říká všem Bílá.
Taky se rozhodla přebudovat své divadlo Ta Fantastika. Změní se název i jeho podoba. Přitom doposud se tam řadu let hrálo jen černé divadlo.
Chystá velké změny
„Ta Fantastika se během prázdnin promění kabátem i jménem v místo kde vás budu s láskou vítat jako u sebe doma…Těším se na nové ale i tak jsem plná nostalgie ze vzpomínek,“ vzkázala před pár dny se sbíječkou v ruce Zlatá slavice.
Zpěvačka během koronavirové situace ušila stovky roušek, které s pomocí svého partnera Radka rozdistribuovala po nemocnicích a na potřebná místa. Stále se taky věnuje výrobě andělíčků a růženců, kdy výtěžek jejich prodeje jde třeba na nákup auta pro handicapované či další potřebnou pomoct.
Jedno se Lucii Bílé musí nechat – možná začala stárnout a zrát, ale její srdce a úsilí pomáhat, tam, kde je to skutečně třeba, se nemění. A to je více než obdivuhodné.
