Když se ozve hlášení, které nabádá cestující, aby metro opustili, ještě se pár lidí rychle i vrávoravě přesouvá k výstupu. Pak dispečer stanice všechny dveře zavře. Dostal jsem svolení zůstat a podívat se, co se děje na stanici metra B Florenc.
Zhasnou zbytečná světla, chodby mají ráz intimního osvětlení. A začíná druhý život metra. Moc intimity tu ale není.
Hadr šumí po podlaze
Už v okamžiku, kdy odjíždí první vagon metra, z neveřejného prostoru stanice vyšla, žena která stírala koštětem s hadrem, nástupní prostor. Hrobové ticho umožní slyšet, jak hadr šumí po podlaze. Zdáli ale sílí zvuk a nejednou je tu naftou hnaný lokotraktor, který přitáhl „NĚCO“. Je to opravdu velké, a pro laika nerozklíčovatelné. Další lokotraktor v protisměru zase přitáhl zařízení vzdáleně připomínající mobilní vězení.
Jen táhnout
Začněme u mobilního vězení, což je myčka tunelu. Klec, odkud se ovládá, ukrývá agregát, který žene vodu z připojené nádrže k tryskám. Ty jsou osazené na vějíři, jež míří na strop a stěny. Proto se při mytí stěn a stropu může jet jen vpřed. Jinak by byli všichni mokří. Nádrž na 14 kubíků vydrží na půl cesty mezi stanicemi, v tunelech metra ale vede speciální vodovod, takže se voda doplní a jede se dál. Na konci nádrže je plošin s dvěma tryskami, které ovládají lidé takové vodní dělo. Mechanismus vymyslel a udělal jeden z pracovníků DPP metro údržba. „Štve mně, chce jít do důchodu…,“ říká Milan Petráček vedoucí provozu tunelů pražského metra.Tryskami se omývají například kolejnice i kryty elektrického napájení metra, které je ale vypnuté.
Jako doma…
Druhý stroj, který přijel do stanice je vysavač. Řídí se z kabiny, bez chrániče sluchu to nejde. Kabina je přetlaková, protože venku je prachu fůra. „A je tu i čistička vzduchu, připomíná muž ovládající vysavač na dotykové obrazovce.“ Kolegové, kteří byli se mnou, zůstali na plošince u vysavače venku mimo kabinu. Pro lepší záběry. Určitě měli lepší záběry, byli „trochu“ zaprášení. „No a to jsme to před tím ještě trochu projeli,“ svěřil se mi operátor. A jak vysavač pracuje. Uvnitř se tvoří vodní mlha, která splachuje prach. Prostě jako doma, když máte vodní vysavač.
Světový unikát
Vysavač je světovým unikátem a jezdí se na něj dívat odborníci z celého světa. V DPP ho postavili asi před dvaceti lety a stále ho zdokonalují. Stroj potřebuje hned dvě lokotraktory, protože pro přesun musí být strojvedoucí vždy vepředu, aby mohl sledovat trať. Vysavač jede maximálně 1,2 kilometru za hodinu.
A pořád dokola
Myčka a vysavač začínají s prací v 1.05 hodin nejpozději 1.10 hodin. Pracuje se na celém úseku, metro má 104 mezistaničních úseků a plus další prostory, takže celkem jde o asi 110 úseků. „Jezdíme čtyři dny v týdnu, pátý den se dělá údržba strojů. Myčky máme dvě, druhou jsme získali při prodloužení trasy A. Zhruba se nám podaří za 300 směn umýt nebo vysát všechny stanice, takže celé metro trvá asi rok. A pak znova…,“ uvedl Milan Petráček. Ale tunely se ještě myjí ručně zvlášť v centru. Je to hadice s tryskou se napojí na místní vodovod a splachuje se prach z tunelu. Za směnu se dá ručně umýt 100 až 160 metrů tunelu. Jen připomínáme pržaské metro měří 65 kilometrů.
Všude samá voda
To, že má metro vlastní vodovod je potřebné. A pak je tu ještě voda, kterou nikdo nechce – průsaky. Určitě jste si v metru všimli žlábku mezi kolejemi, někde dokonce teče voda pořád. Většinou je před a za stanicí čerpací stanice, která tuto nechtěnou vodu odvádí do tzv. uklidňovacích jímek a pak dál do kanalizace. „Jímek je na 500 a každý měsíc se musí zkontrolovat. Jen stanice Florenc je výjimkou. Tam se kontroluje každý týden. Důvod je prostý z normální jímky se tu stala jímka fekální, která by měla mít trochu jinou konstrukci a tak pro jistotu se Florenci věnuje zvýšená péče.
Minerály nikdo nechce
Voda, který prosakuje o metra je silně mineralizovaná. Usazeniny z ní se ukládají například v odtokových žlábcích a kdyby se nečistily, zarostly by velmi rychle. Některé minerály jdou odstranit poměrně lehce, ale nejhorší jsou sloučeniny železa. „Jsou velmi tvrdé, takže přijede kompresor a usazeniny se pomocí pneumatických kladiv a sbíječek likvidují. Svého času česká firmy Permon, která takové speciality vyrábí, vytvořila po dohodě extra nástroj pro pražské metro. Voda z průsaků se dá výjimečně využít i jako voda užitková. Musí ale splňovat určitě hygienické normy. Praha zatím využívá průsakovou vodu z kolektoru a to v jednom případě, na kropení ulic. Náměstek primátor Petr Hlubuček (STAN) teď jedná s DPP, zda by se nedalo využít i vody z metra.
