Tak, jako se říká o sněženkách, že jsou poslové jara, tak je tu i unikátní posel podzimu – ocún. Jakmile ho lidí vidí, říkají: Léto je v háji. Tyhle nádherně bledě fialové kalichy jsou ale znamením smrti.
Ocún je skutečně jedovatý a může člověka poměrně dobře usmrtit. Dokonce, i když si ocún člověk utrhne, měl by si po něm umýt ruce a určitě ne hned jíst. I šťáva z květů může ublížit. Řekové ocún pojmenovali Ephémeron, v překladu jediný den trvající, což mělo naznačit, že po pozření umře člověk do jednoho dne. Latinský název je Colchicum vznikl podle území, které nazývali Řekové a Římané Kolchidou. Jde o západní část Gruzie, která přiléhá z jedné strany k moři, z druhé ke Kavkazu. Tam se prý ocúny v té době vyskytovaly njčastěji.
Odbočka do války
Historická odbočka je na místě. Na Kolchidu se vydali Argonauti, kteří pod vedením Iásona hledali Zlaté rouno. Je to velmi inspirativní příběh, který se dostal i do jedné z nejčtenějších knih o II. světové válce – Jak jsem vyhrál válku. I tam mužstvo pod velením poručíka Goodbodyho mělo za úkol získat Zlaté rouno. Příběh z této knihy je dokladem, že mnohé vážné věci se opakují jako fraška.
Divný název v češtině
Slovo „ocún“ zni hodně nečesky, ale jeho původ je zřejmě český. F. L. Čelakovský vyvodil, že je to složené slovo z „ot syň“, čili otec, kterého zplodil syn. Divné že. Ani ne, dlouhou dobu se lidé domnívali, že nejdříve se objeví semena, a pak na podzim květy. Ale jeto jinak. Ocún na podzim rozkvete a na jaře dalšího roku se teprve objeví semeník, který byl skrytý pod zemí.
Sprosťáci jedni…
V angličtině se říká ocúnu meadow safron. Tedy luční šafrán., Vznikl z podobnosti s květy šafránu, které vyrážejí časně na jaře. Ten kdo si je splete, umře, navíc některé druhy ocúnu skutečně kvetou na jaře.. Když už jsem u toho, historik Oskar Smrž uvádí i další jména této květiny V Čechách se ocúnu lidově říkalo popovo moudí (kdo ví ten ví), Francouzi měli po ocún lidový název cul tout nu, což částečně souzní s dalším názvem v češtině a to naháček. Naháček je poetický, překlad z francouzštiny by mohl znít nahá zadnice, ale ještě spíše holá pr… . Němci ji zase pojmenovali Nackte Hure. (překladač napoví – nackte = nahá …).
Jed i lék
Ocún, žlutě kvetoucí se pěstuje pro získávání kolchicinu, prudce jedovatého alkaloidu, který ale může být využit v lécích proti dně a také proti leukémii. Je to cytostatiku, takže zabraňuje buňkám v růstu – laicky řečeno. Ovšem v podstatě se příliš nevyužívá, protože léčenému hrozí otrava.
Námět na detektivku
Už staří Římané věděli( ti věděli všechno), že mléko koz, které spásaly ocúny, je jedovaté. Skutečně některá zvířata mohou požírat jedovaté rostliny, aniž by jim to uškodilo. A podobně pak jako mléko koz mohou býv vhodně kulinářsky uprvená vražedným nástroje. A znáte, když není vražedná zbraň těžko se dokazuje vražda. V dějinách československé kriminalistiky prý byl takový pokus vraždy zaznamenán, ale co ten králík na smetaně jedl, netuším 🙂
