Prezident Miloš Zeman už nehodlá zvát předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na pravidelné porady státních činitelů ohledně zahraniční politiky. Důvodem tohoto „potrestání“ byla Vystrčilova návštěva Tchaj-wanu.
Prezident odůvodňuje svoje rozhodnutí tím, že se Miloš Vystrčil vydal na Tchaj-wan i přes hlasování, které bylo svým výsledkem proti.
„Jeho návrh na cestu odmítli krátce všichni a on přesto na ten Tchaj-wan jel. A já tedy konstatuji, že předsedu Senátu na tyto porady nebudu zvát, protože pokud někdo nerespektuje pravidla hry, nemůže tuto hru hrát,“ zastává rezolutně své stanovisko Miloš Zeman.
Vystrčil rovná Česku záda
„Jel jsem na Tchaj-wan, aby si Češi narovnali záda,“ hájí svůj krok předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Podle Vystrčila ho další ústavní činitelé v jeho cestě na Tchaj-wan nepodpořili, ale nehlasovali o ní.
Mimo navázání obchodních a vědeckovýzkumných vztahů s Tchaj-wanem, chtěl Vystrčil prezentovat Českou republiku také jako zemi, která se nebude podřizovat autoritě a přáním Číny.
Tato návštěva neušla pochopitelně pozornosti Číny, která ji velmi kriticky okomentovala. Za tyto komentáře se postavili i naši politici z KSČM.
Nejlepší slova jsou činy
V projevu Miloše Vystrčila na půdě Národní univerzity Chengchi na Tchaj-wanu zazněla následující slova:
„Svobodu a demokracii jsme získali v listopadu 1989 přesto, že celá řada z nás, řekl bych dokonce, že naprostá většina z nás, před rokem 1989 proti nesvobodnému totalitnímu komunistickému režimu v Česku, proti vládě komunistů nijak výrazně neprotestovala.
Chodili jsme do práce, stáli fronty na nedostatkové zboží, chodili povinně na sovětské filmy nebo jsme se účastnili povinných komunistických oslav. Byli jsme nespokojení, byli jsme nesvobodní, ale kromě domácí kritiky v místech, kde to bylo bezpečné, jsme byli ticho.
Nějak jsme většinově neměli odvahu cokoliv změnit. Skoro bych řekl, že to bylo ještě horší. Až na výjimky jsme měli strach, strach protestovat, strach usilovat o změnu, strach se totalitnímu režimu postavit a projevit nahlas svůj nesouhlas.
U nás se lidově říká, že jsme skoro všichni drželi hubu a krok.“
Ve svém proslovu se Miloš Vystrčil zmínil také o celosvětové pandemii nemoci COVID-19 a projevil znepokojení nad „podivným chováním Světové zdravotnické organizace“ (WHO).
Na závěr své řeči vznesl přání, které by snad mohlo patřit oběma zemím.
„Mějte tedy prosím na paměti, že právě svoboda, pravda a spravedlnost jsou Vaším nejlepším mečem.
Mějte tedy prosím na paměti, že právě svoboda, pravda a spravedlnost jsou zároveň i Vaším nejlepším brněním.
Pečujte, prosím, o svůj meč i o své brnění, jak nejlépe budete moci.
Přeji Vám svobodnou, pravdivou a spravedlivou budoucnost.“
