Krátce po svém uvedení do funkce primátro Zdeněk Hřibn Oznámil, že by měl raději než pandy v Zoo Praha luskouny, které viděl v Tchaj-peji, když tam pobýval na studijní cestě
Praha se nyní dočká jedním z výsledků kontroverzní návštěvy Tchajwanu je dar Tchajpejské zoologické zahrady, která vyčlenila luskouny, které Praha dostane. Zatím není jasné, kdy se do Prahy dostanou, primátor tvrdí, že déle než dva roky to trvat nebude.
A co trest smrti?
Pozoruhodné je, že v únoru se objevila zpráva, že luskouni by mohli být v řetězu přenašečů koronaviru na člověka. I když jsou v Číně chráněni, nelegání lov je tam rozšířen a konzumace masa a dalších částí zvířete, jako léku proti řadě nemocí je tam rozšířená. Čínská lidová republika v dubnu letošního roku vyjmula luskouny ze seznamu tradiční čínské medicíny a zvýšila ochranu těchto zvířat. Zatím, ale nebyl zaznamenán případ, že by pytláci za zabíjení luskounů dostali trest smrti, jak je to obvyklé u pand.
Podaří se v Praze husarský kousek?
Pražská zoo už luskouny chovala, ale nikdy příliš dlouho nevydrželi. Důležité bude připravit takové prostředí, které by mohlo tato ohrožená zvířata uchovat dlouho při životě a snad i pomoci k jejich rozmnožení. Zoo Praha je pověstná rozmnožováním druhů, kteeré se v zajetí množí jen velmi obtížně. Je to zcela určitě výzva. Snad se to padaří.
O luskounech
Luskouni (je jich více druhů) jedí hlavně hmyz, například mravence a termity a jejich působnost na Zemi je odhadována na 65 milionů let. Jsou velmi cenění pro maso a tak do Číny a Vitenamu se ročně propašuje asi 100.000 zvířat. Ceněno je maso i šupiny a proto hrozí těmto zvířatům vyhubení. Je jich více druhů a vyskytují se ve střední a jižní Africe, na Indickém poloostrově, v Číně, Indočíně i v Indonésii a dalších ostrovech v Tichomoří. Příbuzní jsou se šelmami, i když nemají zuby. Rozmnožování luskounů v zajetí je velmi obtížné, mají sníženou imunitu a jsou náchylní k nemocem.
