Stádlecký most je jediný svého druhu u nás. Jde o empírový, řetězový most, který byl původně jinde a od poloviny 70. let minulého století spojuje břehy Lužnice u Stádlece na Táborsku. Teď musí kulturní a technická památka projít zásadní rekonstrukcí.
Do dřevěných částí se pustila dřevokazná houba. Jihočeský kraj, který je vlastníkem Stádleckého mostu nechal po poradě s odborníky dovést nové dřevo až z Chorvatska.
„Jde o dub, který je specifický tím, že je těmto vlivům odolný. Potřeba bylo asi 700 vzrostlých stromů. Dřevo muselo ještě schnout, aby jeho vlhkost odpovídala projektové dokumentaci,“ uvedli zástupci kraje.
Aby most nerezivěl
Použit bude také speciální spojovací materiál, namísto běžných kovových šroubů. Budou to části potažené teflonem. Dubové silice jsou totiž agresivní, a pokud by byl použit běžný materiál, rezivěly by kovové části mostu daleko rychleji. Most se opravuje za plné uzavírky, řidiči musejí jezdit objížďkami.
A čím je Stádlecký most tak unikátní? Tak tento 157 metrů dlouhý a šest metrů široký, empírový, vysutý most z roku 1848, postavil průmyslník Adalbert Lanna. Původně spojoval břehy Vltavy u obce Podolsko na obchodní cestě z Bavorska do Haliče a byl v místě pod dnešním Podolským mostem na Orlické přehradě.
Kvůli její stavě byl rozebrán a od roku 1975 je u jihočeského Stádlce. Spolu s Karlovým mostem v Praze a Kamenným v Písku – je národní kulturní památkou.
